V problematice bezpečnosti práce, a to při vykládání a nakládání nákladních vozidel, vycházíme z níže uvedených základních platných právních předpisů. Jedná se zejména o obecná ustanovení, která jsou uvedena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Například ustanovení § 101 odst. 1 zákoníku práce, ze kterého jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, tzn. spojené s vykládkou a nakládkou nákladních vozidel. Dále pak ustanovení z § 101 odst. 3 zákoníku práce, tzn. plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Dalším ustanovením k dané problematice je § 103 odst. 1 písm. g) zákoníku práce, tzn. zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních.

Navážeme-li dále pak, souvisejícím ustanovením v dané problematice je § 103 odst. 2 zákoníku práce, tzn. zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, konkrétně tedy při vykládání a nakládání nákladních vozidel.

Součástí prováděného školení musí být vedle teoretické části například seznámení se souvisejícími legislativními ustanoveními, dále s interními předpisy vztahujícími se k dané problematice, návody pro obsluhu a údržbu manipulační skladové techniky, konkrétními riziky, též praktické seznámení školeného s konkrétním pracovištěm (konkrétním centrálním skladem) a s konkrétní činností, např. s manipulací se zbožím, s vážením, dále s konkrétním typem manipulační skladové techniky (elektrickým vozíkem) včetně řádného zaučení na tomto vozíku. Školení musí také, dle § 103 odst. 2 zákoníku práce, obsahovat způsob ověřování znalostí, např. ústně, testem, prakticky. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Další požadavky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, v návaznosti na zákoník práce, jsou upraveny v zákoně č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Například, dle ustanovení § 5 odst. 1, je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti. V případě skladového provozu (skladu) oblast konkrétních organizačních a bezpečnostních opatření (zásad bezpečného chování na pracovišti) musí provozovatel skladového provozu zpracovat, dle čl. 4.1.1 ČSN 26 9030 Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, do místního provozního bezpečnostního předpisu, který v případě skladového provozu název “Místní řád skladu“. S tímto místním řádem skladu jsou pak prokazatelně seznámeni příslušní zaměstnanci. Tito prokazatelně seznámení zaměstnanci se musí také místním řádem skladu řídit.

Další informace k dané problematice lze také najít i v nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

Bylo by asi vhodné, na základě výše uvedeného, problematiku bezpečnosti práce, která se týká vykládky a nakládky nákladních vozidel a dalších činností, které jsou spojené s bezpečností práce ve skladovém provoze, projednat s příslušným zaměstnavatelem, případně s odborovou organizaci a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Závěrem upozorňujeme na skutečnost, že v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, není Státní úřad inspekce práce oprávněn podávat závazná stanoviska.

(zdroj: SUIP)