Riziko nadměrného vnitřního přetlaku v technickém zařízení nemůžeme na rozdíl třeba od teplotního rizika vnímat svými smysly a jeho podcenění mívá často velké a tragické následky. 

Podle vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb. jsou VTZ jsou definována takto
a) parní a kapalinové kotle (dále jen „kotle“), jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku,
b) tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 Mpa,
c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen „nádoby na plyny“), jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C, nebo plynů, u nichž  při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 Mpa.

Podle nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, je povinností zaměstnavatele zajistit:
a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písm. a)
c) a určit osobu,  jejíž povinností je zajistit provádění uvedených činností.

A podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, je povinností zaměstnavatele:

  • provádět kontrolu bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem;
  • zajistit vybavení zařízení provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak;
  • uchovávat provozní dokumentaci po celou dobu provozu zařízení.

Pokud nemá zaměstnavatel návod k zařízení, musí být zpracován Osobou odborně způsobilou v prevenci rizik ( technikem BOZP), MPBP – Místní provozní bezpečnostní předpis.

Při kontrole Oblastních inspektorátu práce, hrozí nemalá sankce při provozu zařízení bez dokumentace BOZP !

Rádi Vám poradíme, obraťte se na naše pobočky a domluvte si konzultaci zdarma !