Otázka:

Musí mít náš zaměstnanec zvláštní odbornou způsobilost k obsluze a údržbě elektrických ohřívačů vody nebo postačí jen prokazatelné seznámení s návodem k obsluze?

Odpověď:

Podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), platí, že zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci mohou pracovat, vykonávat samostatně činnosti a samostatně obsluhovat technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy. Vyhrazená elektrická zařízení definuje § 2 vyhlášky č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, jako zařízení pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie, nebo zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. V podstatě to jsou elektrické instalace v budovách nebo na ně připojovaná technická zařízení (strojní zařízení, zdvíhací zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů), ale také veškerá elektrická zařízení v energetice, vedení všeho druhu, rozvodny vn,vvn a zvn.

Elektrický ohřívač vody tedy není vyhrazené elektrické zařízení, který by mohla obsluhovat pouze zvlášť odborně způsobilá osoba, ale je to stroj, na který se vztahuje § 4 odst. 1 písm. c), zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) – zaměstnavatelé jsou povinni zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Proto je třeba v praxi rozlišovat obsluhu takového zařízení a provádění preventivní údržby. Pro obsluhu tohoto zařízení, aby pracovník byl pracovníkem seznámeným nebo pracovníkem poučeným podle vyhlášky č. 50/1978 Sb.,o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. Doporučuji, abyste obsluhu poučili podle § 4 citované vyhlášky. Pracovníci poučení jsou ti, kteří byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních, školeni v této činnosti, upozorněni na možné ohrožení elektrickými zařízeními a kteří zároveň byli seznámeni s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem, což je v praxi také velice důležité.

Jiná je však otázka revizí a kontrol. Pokud jde o lhůty kontrol, je nutno připomenout nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. To v § 3 odst. 1 definuje minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením. Z daného hlediska je nejdůležitější § 4, jenž stanoví

„(1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

(2)Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.“

Tím ale zákonodárce nestanovil lhůty revizí, natož údržby nebo dokonce, kdo tyto činnosti má, popřípadě smí vykonávat. Stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprava rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání je povinností zaměstnavatele. Tato povinnost vyplývá z § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

„Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí

a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,

b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,

c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.“

 

Musí mít zaměstnanec zvláštní odbornou způsobilost k obsluze elektrických kotlů ?

Otázka:

Chci se zeptat, kde přesně je uvedeno, že musí být bezpečnostní listy na pracovišti ?

Odpověď:

Povinnost umístění identifikačního listu nebezpečného odpadu (dále také „ILNO“) je stanovena vyhláškou č. 383/20014 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění v § 5 odst. 4, který zní:

(4) V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu. Obsah identifikačního listu je uveden v příloze č. 3 vyhlášky.

Upozornění na související změny dle novely vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, účinné od 21. 3. 2016:

Vyhláška č. 383/20014 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, byla aktuálně novelizována vyhláškou č. 83/2016 Sb., která nabyla účinnosti dnem 21.3.2016. Povinnosti ve vtahu k nebezpečným odpadům mají přechodné období, ve kterém může být použito označení nebezpečného odpadu (dle §26 vyhlášky), shromažďovacích prostředků nebezpečných odpadů (dle §5 odst. 5 vyhlášky) a ILNO (dle nové přílohy č. 3 vyhlášky) dle předcházející právní úpravy (platné do poslední novely – do 20.3.2016). Takto mohou být označeny nebezpečné odpady a shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů do 31. 5. 2016. Nové označení a ILNO dle nové přílohy č. 3 vyhlášky musí být zajištěno nejpozději od 1.6.2016.

Termín povinného označení v souladu s novelou č. 83/2016

Přechodné období s možností označení dle předchozí právní úpravy

Označování nebezpečného odpadu podle §26 je závazné od 1.6.2016.

21.3. – 31.5.2016

Označování shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu dle § 5 odst. 5 je závazné od 1.6.2016.

21.3. – 31.5.2016

Identifikační list nebezpečného odpadu musí obsahovat údaje dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 83/2016 od 1.6.2016.

21.3. – 31.5.2016

(zdroj: enviprofi.cz)

V jakém předpisu je uvedeno, že bezpečnostní listy musí být na pracovišti ?

Dotaz:

Máme nizkotlakou kotelnu se zařízením na plynná paliva. Chci se zeptat kdo může zpracovat provozní řád a vést revizní knihu ?

Odpověď:

Bezpečnostní požadavky na provoz nízkotlakých kotelen obsahuje nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí (bod 12 přílohy). Důvodem bylo sjednocení požadavků na provedení pracoviště dané ve vyhláškách, které se rušily. Předně je zde vymezen pojem nízkotlaké kotelny a dále zde stanoveno, že na vstupu do kotelny musí být umístěna bezpečnostní značka se zákazem vstupu nepovolaným osobám a že není-li v provozním řádu uvedeno jinak, musí být odborné prohlídky prováděny nejméně jednou za 12 měsíců. Odborné prohlídky kotelny smí být prováděny pouze odborně způsobilou osobou, která o provedené prohlídce zpracuje zápis.

Dále je zde stanovena povinnost zaměstnavatele zpracovat provozní řád kotelny, který musí být v kotelně trvale k disposici. Účelem provozního řádu je popsat specifika pracoviště, stanovit zásady bezpečného provozu a určit povinnosti jednotlivých osob ve vztahu k zajištění bezpečnosti pracoviště a provozovaných zařízení.

Požadavky na obsah provozního řádu jsou uvedeny jako demonstrativní. To znamená, že zaměstnavatel může i na základě specifických podmínek nebo vyplývajících z povinností stanovených jinými právními předpisy, provozní řád kotelny doplnit. Příkladem možného doplnění je specifikace havarijní situace způsobené závadou zařízení, havarijní plán, stanovení zásad první pomoci (možná otrava oxidem uhelnatým, nebezpečí popálenin či úraz elektrickým proudem) či specifické požadavky na zajištění požární bezpečnosti.

Provozní řád kotelny se umísťuje u vchodu kotelny na místě přímo neohrožovaném případnou havarijní situací. S provozním řádem musí být prokazatelně seznámeni všichni zaměstnanci pracoviště, kteří jsou povinni se jím řídit.

Jinak je upozorňuji, že demonstrativní výčet požadavků na obsah provozního řádu neznamená, že by bylo možno tyto náležitosti opomenout, výčet uvedený v příloze nařízení vlády č. 101/2005 Sb. je pouze minimem.

Provozní řád kotelny má obsahovat zejména :

popis zařízení kotelny a způsob obsluhy,
popis zajištění signalizace do místa trvalého pracoviště při občasné obsluze,
způsob zajištění a vybavení kotelny (kotlů) ochrannými bezpečnostními systémy, bezpečnostní výstrojí, signalizací a regulací včetně stanovení způsobu a lhůt jejich kontrol a funkčních zkoušek,
způsob a rozsah údržby kotlů, zejména řídících systémů a lhůt čištění kotlů,
termíny a rozsah odborných prohlídek kotelen s ohledem na používané topné médium, zařízení a vybavení kotelny (kotlů),
počet a provedení únikových cest a východů dle zvláštních právních předpisů,
povinnosti obsluhy kotelny,
určení osoby pověřené vedením provozního deníku kotelny, ve kterém jsou vedeny a ve stanovených lhůtách aktualizovány údaje stanovené provozním řádem kotelny,
způsob vedení zápisů do provozního deníku,
stanovení způsobu a lhůt zjišťování přítomnosti oxidu uhelnatého,
počet a provedení únikových cest a východů (podle právních předpisů o požární ochraně).

Závěrem doporučuji, aby Vám provozní řád zpracovala Vaše odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, technik BOZP a PO.

(zdroj: bozpprofi.cz)

 

Kdo může zpracovat provozní řád kotelny ?

Chtěl bych požádat o radu ohledně školení zaměstnanců externích firem. Se zástupkyní jedné dodavatelské firmy, která provádí úklid, jsem se domluvil na proškolení a vyhotovení dokumentace k předání pracoviště, aby následně školila své zaměstnance, kteří budou vykonávat úklidovou činnost v naší firmě. Ta se ohradila s tím, že jejich pracovník z oblasti BOZP byl proti, že to prý musíme zařídit my. Mám pravdu já, nebo oni?

Odpověď:

Právní úprava povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obsažená v zákoníku práce (§ 101 a násl.), určuje celou řadu povinností zaměstnavatele, mezi něž patří i povinnost zajištění školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Tuto povinnost musí plnit vůči svým zaměstnancům, zaměstnancům vyslaným na práci jinými zaměstnavateli i osobám zdržujícím se s jeho vědomím na jeho pracovišti. Vedle toho platí zásada koordinace spočívající v tom, že plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Z uvedeného vyplývá, že povinnost provádět školení je na zaměstnavateli, na jehož pracovišti je práce vykonávána.

 

Kdo školí osoby zdržující se na pracovišti zaměstnavatele

Máme pracovníka, který u nás pracuje od 7.12.2015 v pracovním poměru jako odborný dělník – strojník a topič v kotelně. Při vstupu do zaměstnání absolvoval vstupní lékařskou prohlídku. Od 1.1.2016 má ještě dohodu o provedení práce na pracovní činnost zámečnické práce v údržbě. Zajímalo by mne, zda na tuto dohodu musí na vstupní lékařskou prohlídku ?

Odpověď:

Odpověď na Vaši otázku nalezneme přímo v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Podle jeho ustanovení § 59 platí, že jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že

a) vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b),

b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením

  1. pracovního poměru,
  2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo
  3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.

Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce podle bodu 1, 2 nebo 3.

Z uvedeného vyplývá, že v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti) je uchazeč o zaměstnání povinen se podrobit vstupní lékařské prohlídce pouze v případě, kdy se uchází o práci, která je zařazena do rizikové kategorie, tedy do kategorie 2R, 3 nebo 4.

Z Vašeho dotazu nevyplývá, do jaké kategorie bude práce dělníka v údržbě zařazena, to je třeba posoudit s ohledem na předpokládanou pracovní náplň – např. zda bude dotyčný vykonávat práce ve výškách apod. Pokud práci dotyčného zařadíte pouze do kategorie 2 (nerizikové), pak prohlídku dotyčný zaměstnanec absolvovat nemusí.

Souběh pracovního poměru a dohody a nutnost lékařské prohlídky

Jak postupovat v případě pracovního úrazu, který se stal při dopravní nehodě při návratu ze služební cesty. Jedna pracovnice řídila a při tvoření kolony nestihla včas zabrzdit a narazila do auta před ní tak silně, až vystřelily airbagy. Druhé pracovnici – spolujezdkyni airbagy způsobily zlomeninu prstu. V pracovní neschopnosti nebyla, ale chodila na rehabilitace a doteď má prst velmi nateklý. Má nárok na bolestné, i když nešla na nemocenskou a dál chodila do práce? Bude muset žena, co řídila a způsobila nehodu, platit část tohoto bolestného, popřípadě celou částku? Již platí částečně škody způsobené na autě.

Odpověď:

V daném případě jde jednoznačně o pracovní úraz a ten měl být ihned zapsán v knize úrazů, i když nedošlo k pracovní neschopnosti delší 3 kalendářní dny, při které se sepisuje záznam o úrazu (viz povinnost zaměstnavatele podle § 105 odst. 2 zákoníku práce). Zaměstnankyně pak může požadovat náhradu bolestného a případně i účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Za úraz ale vždy odpovídá zaměstnavatel (pokud se zcela nebo zčásti této povinnosti nezprostí podle § 270 zákoníku práce) a také on musí úraz odškodnit, resp. ho za něj odškodní příslušná pojišťovna. Zaměstnankyně, která auto řídila, nic hradit nebude.

Jak odškodnit pracovní úraz na služební cestě, kterou způsobil jiný zaměstnanec

Měl bych dotaz, dle NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen poskytnout svým zaměstnancům vykonávajícím práce ve výškách školení a to v dostatečném rozsahu. Co je myšleno tímto dostatečným rozsahem? Jak často je potřeba toto školení opakovat?

Odpověď:

Ano, dle tohoto nařízení vlády platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, zejména pokud jde o práce ve výškách nad 1,5 m, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah, kdy pracují na pohyblivých pracovních plošinách, na žebřících ve výšce nad 5 m a o používání osobních ochranných pracovních prostředků. Školení práce ve výškách a nad volnou hloubkou musí skutečně vycházet z poctivě vyhodnocených pracovních rizik.

V nařízení vlády je kladen důraz na to, aby školení bylo v dostatečném rozsahu pro všechny zaměstnance, kteří pracují ve výšce a jsou ohroženi pádem z výšky nebo do hloubky. Toto nařízení vlády se v praxi používá zejména na stavbách, kde je také velká fluktuace zaměstnanců. Zaměstnavatel se zde nemůže spolehnout na to, že školení provedené jedenkrát ročně bude dostačující, ale musí zajistit pravidelné školení zaměstnanců o rizicích spojených s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky a to ihned při uzavření pracovněprávního vztahu, a to byť jen na omezenou dobu.

Školení práce ve výškách

Ráda bych se Vás zeptala na povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům školení řidičů referentských vozidel? Je nutné toto školení provádět i u zaměstnanců, kteří občas řídí služební vozidlo? Pokud by se zaměstnanec při řízení zranil, je nutné mít nějaký doklad o školení řidičů?

Odpověď:

Zákoník práce v § 103 odst. 2 ukládá zaměstnavateli povinnost „zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.“ Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec plní pracovní úkoly související s řízením vozidla jako tzv. řidič referent, je to výkon práce, na kterou se plně vztahuje toto ustanovení zákoníku práce. Z toho jednoznačně vyplývá, že se při výkonu pracovních povinností musí školení řidičů a ověření znalostí zúčastnit každý zaměstnanec, který fyzicky řídí vozidlo. Zaměstnavatel je proto povinen zajistit pravidelné školeni řidičů referentských vozidel a poté provést ověření získaných znalostí zaměstnance. Zaměstnavatel by měl vždy mít prokazatelný záznam o provedeném školení a ověření znalostí tzv. řidičů referentů.

Školení řidičů referentských vozidel

Mohli by jste mii poradit, jak mám postupovat při vysílání zaměstnanců (řidičů) na lékařské vstupní a preventivní prohlídky? Na jednu stranu by řidiči měli dle zákona č. 361/2000 Sb. absolvovat lékařskou prohlídku 1 x za dva roky a nad 50 let věku 1 x za rok. Ale na druhou stranu mohou být termíny lékařských prohlídek dle zákona č. 373/2011 Sb. a prováděcí vyhl. č. 79/2013 Sb., stanoveny dle kategorizace práce. V tom případě by museli řidiči mít i dva formuláře. Proto bych Vás chtěl požádat o vysvětlení, dle kterého zákona mám tyto lékařské prohlídky u zaměstnanců provádět?

Odpověď:

Pro bližší objasnění této problematiky si nejdříve vysvětlíme, pro které činnosti se provádí lékařské prohlídky dle výše zmíněných právních předpisů.
Pracovně lékařská prohlídka dle zákona č. 361/2000 Sb. se týká:

  • řidiče vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení (např. vozidel zdravotní záchranné služby, policie, hasičského záchranného sboru, některých dopravních podniků, pohotovostních služeb plynových zařízení),
  • řidiče, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě (tzv. řidič z povolání – řidičské oprávnění všech skupin!),
  • řidiče, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatně výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu (živnostenského zákona),
  • držitele řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1 + E, C, C + E, D1, D1 + E, D nebo D + E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel (řidiči vozidel nad 3,5 t celkové hmotnosti, včetně soupravy = tažné vozidlo + tažené vozidlo, řidiči autobusů),
  • držitele osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu (učitel autoškoly).

Pro tuto pracovně lékařskou prohlídku platí vzor posudku stanovený přílohou 2 prováděcí vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, a dále by žádost zaměstnavatele měla být doplněna „Prohlášením posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti“ podle přílohy 1 výše uvedené vyhlášky.

Pracovně lékařská prohlídka podle vyhl. č. 79/2013 Sb., přílohy 2, části II. Rizika ohrožení zdraví, odst. 5 „Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby“, se týká ostatních řidičů zaměstnavatele, kteří řídí např. vozidla do 3,5 t (nebo motocykly všech druhů a tříkolky) a u kterých není řízení vozidel hlavní pracovní činností.

Pro tuto pracovnělékařskou prohlídku musí posudek obsahovat náležitosti podle § 17 vyhl. č. 79/2013 Sb. a přílohy 1, části 9 vyhl. č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

V obou případech musí zaměstnavatel zpracovat a předat zaměstnanci „žádost“ k provedení pracovně lékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb podle § 15 vyhl. č. 79/2013 Sb.

Z toho vyplývá, že Pracovnělékařské prohlídky u řidičů podle z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a dle vyhl. č.79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, nelze skloubit, protože se týkají výkonů různých činností a pro tyto činnosti jsou stanoveny různé termíny pracovnělékařských prohlídek.

Lékařské prohlídky řidičů

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně školení brigádníků v našem mateřském centru. Provozujeme menší mateřské centrum, ve kterém máme zaměstnance pouze na dohody o provedení práce. Musíme i my zajistit ve své organizaci školení BOZP a PO?

Odpověď:

Zcela jistě je nutné, dle zákoníku práce zajistit školení těchto zaměstnanců, jelikož zákoník práce dnes již nerozlišuje zda se jedná o zaměstnance na hlavní pracovní poměr nebo na dohodu. Jedná se o výkon tzv. závislé práce, která je zaměstnanci vykonávána v pracovním poměru a zaměstnanci vykonávajícími práci na základě některé z dohod o práci konané mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti). Z toho vyplývá, že na všechny tyto zaměstnance se vztahuje celý zákoník práce, tudíž i ustanovení § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce se výslovně zaměstnavateli ukládá povinnost zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

V případě, že dojde ke vzniku pracovního úrazu, odpovídá zaměstnavatel za tento úraz, i když jde o krátkodobý pracovněprávní vztah. Proto je nutné, aby se zaměstnavatel jistil a měl k dispozici doklad o tom, že i zaměstnanci na dohodu o provedení práce byli řádně a úplně seznámeni se všemi předpisy BOZP, aby se právě v případě pracovního úrazu mohl v případě porušení bezpečnostních předpisů ze strany zaměstnance ze své odpovědnosti případně vyvinit.

Je školení bozp a po povinné i pro zaměstnance na dohody?