Analýzou rizika se rozumí systematické použití dostupných informací, metod a postupů, k identifikaci nebezpečí a následnému odhadu rizika z tohoto nebezpečí plynoucího.

Analýza rizika

Souhrn všech opatření (technických, technologických, právních, administrativních, organizačních,…), která se společně snaží zamezit vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných ohrožení zdraví a životů osob, vlivem pracovních činností.

BOZP (Bezpečnost a Ochrana Zdraví při Práci)

§ 102, Zákoníku práce, ukládá zaměstnavateli jasnou povinnost, cituji: „O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.“ Touto dokumentací je zpravidla směrnice, nebo i jiné dokumenty, popisující metodiky pro vyhledávání a vyhodnocování rizik a zpravidla též tzv. registr rizik, tj. přehled všech rizik.

Dokumentace rizik

Ergonomie je věda zabývající se vztahy mezi člověkem, prostředím a nástrojem a také o přizpůsobování práce člověku. Jedná se o multidisciplinární obor, do kterého zasahují vědní obory, jako je biomechanika, fyziologie práce, antropologie, psychologie práce, bezpečnost práce, ale i společensko-ekonomické obory, jejichž rozsah je značně široký.

Ergonomie

Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. Pokud se v BOZP či PO hovoří o fyzických osobách, jsou tím myšleny všechny osoby, tj. nejen zaměstnanci.

Fyzická osoba

Hodnocení rizika je proces, který bezprostředně navazuje na odhad rizika, resp. na analýzu rizika. Hodnocení rizika je posledním krokem procesu posouzení rizika. Hodnocení rizika je proces, kdy se každému riziku přiřadí hodnota tzv. míry rizika. Míra rizika (R), se zpravidla vypočte z hodnoty pravděpodobnosti negativního působení rizika (P) a míry následků, způsobených při působení rizika (C). Zpravidla R = P * C. Do míry rizika R mohou být zahrnuty i další, tzv. zhoršující / polehčující koeficienty (ohrožení velkého počtu osob, značné ohrožení životního prostředí, přítomnost požárně bezpečnostních zařízení, vzdálenost nejbližší stanice HZS a mnohé další).

Hodnocení rizika

Hasičský záchranný sbor ČR.

HZS ČR

Pro zdárné provedení analýzy rizika, je nutné získat vstupní data, tj. identifikovat nebezpečí. Na základě identifikace nebezpečí, je dále možné provést odhad rizika. Identifikace nebezpečí je proces, při němž se zúčastněné osoby snaží odhalit veškerá nebezpečí, která mohou být zdrojem rizika. Při identifikaci nebezpečí se berou v potaz jak faktory fyzikální, chemické, biologické, tak i faktory organizačního charakteru. Pro identifikaci nebezpečí, je možno použít deduktivní metodu pozorování a sběru dat, předem připravený kontrolní seznam (checklist), běžně užívané metody, jako jsou např. What-If; HAZOP, Dow`s Chemical Index; Dow`s Fire Explosion Index, popř. i některé další.

Identifikace nebezpečí

Hodnocená rizika musejí být komunikována. Komunikací rizika se rozumí informování všech zainteresovaných osob, tj. osob, které jsou exponovány riziku, o nebezpečí, které je zdrojem rizika, o míře a stupni rizika, o navržených a přijatých bezpečnostních opatření, vedoucích k minimalizaci nebo eliminaci rizika. Komunikace rizika musí být provedena vždy prokazatelným způsobem. Zákoník práce dokonce ve smém § 108 ukládá zaměstnavateli následující povinnost, cituji: „Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům umožnit:

  • vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit;
  • projednat podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií.“

V komunikaci rizika je rovněž nutno upozornit i na další povinnosti zaměstnavatele, uložené § 101 a § 103 Zákoníku práce. Jsou to konkrétně tyto povinnosti:

  • plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště;
  • zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště;
  • zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.

Komunikace rizika

Mycí, čistící a dezinfekční prostředky sloužící k osobní hygieně zaměstnance, které je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům bezplatně, na základě ustanovení Zákoníku práce a Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, vzpp.

MČDP (Mycí, Čístící a Desinfekční Prostředky)

Předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.

Místní provozní bezpečnostní předpis

Prostor uvnitř nebo vně zařízení, ve kterém je zaměstnanec vystaven riziku ohrožení zdraví.

Nebezpečný prostor zařízení

Nemoc uvedená v Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, vzpp.

Nemoc z povolání

Zaměstnanec, který zařízení používá a je k této činnosti oprávněn.

Obsluha zařízení

Mechanické, elektrické, elektronické nebo jiné obdobné zařízení sloužící k bezpečnosti a ochraně života a zdraví zaměstnanců.

Ochranné zařízení

Odhad rizika je proces prováděný na základě analýzy rizika. Na základě odhadu rizika je utvořena představa o míře, tj. závažnosti rizika. Při odhadu rizika se zpravidla pracuje s jeho dvěma základními složkami. Josu jimi pravděpodobnost negativního působení rizika (P) a míra následků, způsobených při půsbení rizika (C). Pro odhad rizika slouží zpracovaná metodika. Do odhadu míry rizika je vhodné, zahrnout rovněž počet osob, které může riziko ohrozit, návaznosti na další rizika, ekologické, materiální škody, které mohou vzniknout při působení rizika a popř. i další faktory, dle konkrétních podmínek ve firmě. Při odhadu se pracuje ze statisticky získaných dat a daty empirickými.

Odhad rizika

Oblastní Inspektorát Práce.

OIP

Ochranný nápoje je nápoj, poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci a určený k ochraně jeho zdraví před riziky tepla a chladu. Ochranné nápoje se poskytují dle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vzpp.

ON (Ochranné Nápoje)

Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem (Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, vzpp.). OOPP se dělí do 3. kategorií, kterými jsou: Kategorie I: OOPP jednoduché konstrukce jejichž návrh vychází z toho, že uživatel může sám zhodnotit úroveň ochrany poskytované proti jednotlivým postupně účinkujícím minimálním rizikům, jež mohou být včas a bezpečně uživatelem rozpoznána, se ES přezkoušení typu nevyžaduje.  Kategorie II: OOPP nesplňující podmínky pro zařazení do kategorií I. a III; Kategorie III: OOPP složité konstrukce určené k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví a kde návrh vychází z toho, že jejich bezprostřední účinky uživatel nemůže včas rozpoznat.

OOPP (Osobní Ochranné Pracovní Prostředky)

Osoba odborně způsobilá dle § 10, zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), vzpp. Lidově označovaná jako „Bezpečák“.

OZO BOZP (Odborně Způsobilá Osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti Bezpečnosti a Ochrany Zdraví při Práci)

Policie České Republiky.

PČR

Závazek vrcholového vedení společnosti k plnění úkolů BOZP  a k trvalému udržování bezpečného a zdraví neohrožujícího pracoviště a pracovních podmínek.

Politika BOZP

Poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství. Dříve označován jako lékař závodní preventivní péče.

Poskytovatel pracovnělékařských služeb (PPS)

Posouzení rizika je proces, který v sobě zahrnuje analýzu rizika, tj. identifikaci nebezpečí a odhad rizika, dále také proces hodnocení rizika. Při posouzení rizika se na základě hodnocení rizika určí, zda je konkrétní riziko pro firmu přijatelné či nepřijatelné. Pokud je nepřijatelné, bezprostředně musí navazovat proces regulování rizika, znovu provedení posouzení rizika a to až do té doby, než se riziko stane přijatelným. Pro posouzení rizika zpravidla slouží předem stanovené metodika.

Posouzení rizika

Činnost spojená zejména se spouštěním, zastavováním, dopravou, opravou, seřizováním, manipulací, úpravou, údržbou a čištěním po celou dobu jeho provozu.

Používání zařízení

Poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 380, Zákoníku práce).

Pracovní úraz

V souladu s § 349, ZP se jedná o předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kterými jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Právní a ostatní předpisy BOZP

Soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel.

Provozní dokumentace

Soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení.

Průvodní dokumentace

Regulování rizika je proces přijímání bezpečnostních opatření proti působícím rizikům, za účelem jejich minimalizace, popř. i eliminace. Přijetím bezpečnostních opatření se snižuje míra rizika. Riziko, které zůstává i po přijetí bezpečnostních opatření, nazýváme zbytkovým rizikem. Kombinace pravděpodobnosti a následku negativního působení. Rizika se objevují tam, kde jsou „nebezpečí“, resp. nebezpečné činitele pracovního prostředí a současně lidé, v expozičním poli těchto nebezpečí. 

Regulování rizika

Státní Úrad Inspekce Práce

SÚIP

Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Vedoucí zaměstnanec

Vyhrazená technická zařízení, tj. zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení lidských životů a zdraví. Jsou to zařízení elektrická, tlaková, zdvihací a plynová.

VTZ

Ve znění pozdějších předpisů.

vzpp

Právnická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu (§ 7, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, vzpp).

Zaměstnavatel