Hluk na pracovišti a vzniklé opatření dle zákona

Zaměstnavatel musí při hodnocení rizika hluku přihlížet zejména k:

• úrovni, typu a době trvání expozice včetně expozic impulsnímu hluku,
• přípustným expozičním limitům a hygienickým limitům hluku,
• účinkům hluku na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,
• účinkům na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, jež jsou důsledkem současné expozice faktorům, které jsou součástí technologie a mohou tak zvyšovat nebezpečí poškození zdraví, zejména sluchu,
• nepřímým účinkům vyplývajícím z interakcí hluku a výstražných signálů nebo jiných zvuků, které je nutno sledovat v zájmu snížení rizika úrazů,
• informacím o hlukových emisích, které uvádí výrobce stroje, nářadí nebo jiného zařízení,
• existenci alternativních pracovních zařízení navržených ke snížení hlukové emise stanovených jinými právními předpisy,
• prodloužení doby expozice hluku nad osmihodinovou směnu,
• příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu, a dostupným publikovaným informacím,
• dostupnosti chráničů sluchu s náležitými útlumovými vlastnostmi.

A o tom všem by zaměstnavatel měl zaměstnance pracující v hluku informovat, neboť podle § 279 zákoníku práce (dále ZP) je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat o všech otázkách týkajících se BOZP a podle § 280 ZP je povinen s nimi všechny tyto otázky konzultovat.

Hlavním předpisem z oblasti ochrany zdraví při práci v hluku je nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto nařízení vlády rozlišuje tři hygienické limity při práci, a to

• přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci – ten činí 85 dB,
• hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci – ten činí 50 dB a
• hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku – ten činí 70 dB.

Bezpečnostní přestávka se uplatní tehdy, pokud je práce vykonávána v expozici hluku překračujícímu přípustný expoziční limit. První přestávka v trvání nejméně 15 minut se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce. Následné přestávky v trvání nejméně 10 minut se zařazují nejpozději po dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován hluku překračujícímu přípustný expoziční limit.

Podle § 117 ZP se poskytuje příplatek, pokud je práce konána v tzv. ztíženém pracovním prostředí. Ztížené pracovní prostředí a ztěžující vlivy definuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Podle § 6 tohoto nařízení vlády je ztěžujícím vlivem „ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem 10) nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem 11) nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem 11) překračuje 145 dB“.

(zdroj: bozpinfo)