Ochráníme vaše podnikáníPráce u počítače patří mezi nejběžnější pracovní činnosti. Mnoho firem ji ale stále nepovažuje za oblast, která si zaslouží větší pozornost z pohledu bezpečnosti práce. V kanceláři přece nejsou stroje, chemikálie ani těžká břemena. Jenže právě tento přístup může vést k dlouhodobým zdravotním problémům zaměstnanců.
BOZP při práci s počítačem neřeší jen to, jestli má zaměstnanec židli a monitor. Zaměřuje se na ergonomii pracovního místa, zrakovou zátěž, přestávky, pohyb, osvětlení, organizaci práce a celkové podmínky, ve kterých lidé tráví velkou část dne.
Práce s počítačem je dnes standardní součástí většiny pracovišť a u řady zaměstnanců tvoří hlavní pracovní náplň. Státní zdravotní ústav upozorňuje, že počítače patří k běžnému vybavení pracovišť a práce se zobrazovací jednotkou se týká široké skupiny zaměstnanců.
Kancelářská práce často působí bezpečně. Rizika se ale neprojeví hned. Zaměstnanec nemusí mít úraz první den ani první měsíc. Problémy se často hromadí postupně.
Typicky jde o bolesti zad, krční páteře, ramen, zápěstí, únavu očí, bolesti hlavy nebo celkovou únavu. Tyto potíže mohou snížit výkon zaměstnance, zvýšit nemocnost a zhoršit soustředění při práci.
Ergonomie pracovního místa se podle odborných zdrojů netýká jen nábytku nebo vybavení. Musí zohlednit pracovní prostředí, potřeby pracovníka, osvětlení, nástroje, uspořádání místa i fyzické a psychické vlastnosti zaměstnance.
Základem je pracovní místo, které zaměstnanci umožní pohodlně sedět, dobře vidět na monitor a pracovat bez zbytečného napětí v těle. Špatně nastavená židle, nízký monitor nebo nevhodná poloha klávesnice mohou po čase způsobit zdravotní potíže.
Firma by měla hlídat hlavně:
Zaměstnanec by neměl sedět celý den ve stejné poloze. Dobře nastavené pracovní místo mu má umožnit přirozený pohyb, pohodlné opření zad a práci bez zbytečného přetěžování rukou, očí nebo krční páteře.
Firmy často řeší kancelář až ve chvíli, kdy si zaměstnanci začnou stěžovat na bolesti zad nebo únavu očí. Přitom mnoho problémů vzniká z drobností, které se opakují každý den.
Mezi nejčastější chyby patří:
Monitor je příliš nízko nebo příliš vysoko.
Zaměstnanec pak sklání nebo zaklání hlavu a přetěžuje krční páteř.
Židle neodpovídá potřebám zaměstnance.
Pokud nejde správně nastavit výška nebo opora zad, člověk si hledá náhradní polohu. Ta mu nemusí dlouhodobě vyhovovat.
Klávesnice a myš leží příliš daleko.
Zaměstnanec zbytečně natahuje ruce a zatěžuje ramena, zápěstí i krk.
Na pracovišti chybí přestávky a pohyb.
Dlouhé sezení bez změny polohy zvyšuje únavu a podporuje vznik potíží pohybového aparátu.
Osvětlení neodpovídá práci.
Odlesky na monitoru, příliš tmavá místnost nebo ostré světlo mohou zvyšovat zrakovou zátěž.
Přestávky mají u práce s počítačem praktický význam. Pomáhají snížit zrakovou i pohybovou zátěž. Zaměstnanec si během nich může odpočinout od monitoru, protáhnout ruce, změnit polohu a uvolnit záda.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví podmínky ochrany zdraví při práci a zahrnuje také požadavky související s prací a pracovními podmínkami. U práce se zrakovou zátěží se v praxi řeší přerušování práce bezpečnostními přestávkami nebo střídáním činností, aby zaměstnanec nebyl dlouhodobě vystaven jednostranné zátěži.
Firma by proto neměla přestávky vnímat jako překážku výkonu. Krátká pauza může zlepšit soustředění, snížit únavu a pomoci zaměstnanci pracovat dlouhodobě zdravěji.
Práce z domova změnila způsob, jakým mnoho zaměstnanců používá počítač. Někteří lidé pracují u jídelního stolu, na gauči nebo s notebookem bez externí klávesnice a monitoru. To může rychle zhoršit držení těla a zvýšit zátěž zad, krku i očí.
Zaměstnavatel by měl i u práce na dálku zaměstnancům vysvětlit základní ergonomická pravidla. Nemusí kontrolovat každý detail domácnosti, ale měl by dát lidem jasné instrukce, jak si pracovní místo nastavit bezpečněji.
Pomáhá například:
Dobře nastavené BOZP při práci s počítačem nemusí znamenat složitý proces. Stačí začít u běžných věcí, které mají na zdraví zaměstnanců velký dopad.
Firma by měla pravidelně kontrolovat pracovní místa, řešit připomínky zaměstnanců a zajistit, aby lidé věděli, jak mají své místo správně používat. Státní zdravotní ústav zveřejňuje také ergonomické checklisty a materiály, které pomáhají s hodnocením ergonomických rizik a s orientací v nápravných opatřeních.
V praxi se vyplatí zaměřit na:
Mnoho firem řeší BOZP hlavně ve výrobě, skladu nebo provozu. Administrativu nechávají stranou, protože ji nepovažují za nebezpečnou. Jenže i kancelář může být zdrojem zdravotních problémů, pokud zaměstnanci dlouhodobě pracují ve špatných podmínkách.
BOZP v kanceláři proto není formalita. Chrání zdraví zaměstnanců, podporuje jejich výkon a pomáhá firmě předcházet problémům, které se mohou projevit až po delší době.
Pokud si nejste jistí, zda máte pracovní místa u počítače nastavená správně, vyplatí se provést kontrolu dříve, než se objeví zdravotní potíže zaměstnanců.
Společnost EXTÉRIA pomáhá firmám s nastavením BOZP a PO, školením zaměstnanců i kontrolou pracovních podmínek. Podívejte se na naše služby v oblasti BOZP a PO nebo nás kontaktujte.
Psychická zátěž na pracovišti už není jen téma pro HR. Dlouhodobý stres, tlak na výkon, konflikty nebo špatná organizace práce mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců i bezpečnost celého provozu.
Brigádníci a sezónní výpomoc firmám často pomáhají zvládnout náročná období, ale právě u nich zaměstnavatelé často podceňují zaškolení, BOZP i jasné nastavení odpovědnosti. To pak vede k chybám, provozním komplikacím i zbytečným rizikům. V článku se podíváme na nejčastější chyby firem a na to, jak nastavit nástup krátkodobých pracovníků správně.
Tady je i kratší varianta vhodná třeba do WordPressu:
Brigádníci a sezónní výpomoc pomáhají firmám zvládat sezónní špičky, ale při jejich nástupu firmy často chybují v zaškolení, BOZP i odpovědnosti. Podívejte se, na co si dát pozor a jak tato rizika omezit.
