Ochráníme vaše podnikáníJak se vlastně definuje prašnost na pracovišti? Kde se nejčastěji vyskytuje a jaká rizika představuje? V rámci BOZP byste ani na tento faktor neměli zapomínat.
Prašno můžeme definovat jako znečištění ovzduší hmotnými částicemi. Ty poté rozptýlené ve vzduchu tvoří takzvané aerosoly, které můžeme podle velikosti a množství částic dělit na prach, kouř a dým.
Prašnost je řešena v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci a kde jsou rovněž stanoveny PEL pro prašnost v pracovním prostředí.
Přečtěte si také: Jak prokázat, že je astma nemoc z povolání?
Většina částic, které jsou větší než 0,005 mm neprojde do dolních částí dýchacích cest, tam se dostanou pouze ty nejmenší částice. Právě tyto částice se poté usazují na kůži, sliznicích a mohou vést k jejich ucpání a zánětům. Vlivem prachu také častěji dochází k zánětům spojivek či vzniku ječných zrn.
Prach má mimo jiné také karcinogenní účinky, a to zejména ten, který vzniká při broušení a leštění některých druhů dřev.
Přečtěte si také: Jak má vypadat ohlašovna požáru?
Míru znečištění ovzduší prachem můžeme vyjádřit pomocí koncentrace již zmíněného aerosolu. Většinou se měří průměrné celosměnové koncentrace pomocí metody prosévání vzduchu přes filtrační materiál.
Pro prevenci před velkou mírou vdechování prachu na pracovišti slouží především OOPP. Mezi tyto ochranné pomůcky patří například polomasky a respirátory.
Teploty kolem 40 °C nejsou jen nepříjemné. Pro zaměstnance mohou znamenat vyšší únavu, horší soustředění a větší riziko úrazu. Zaměstnavatel by proto měl řešit pitný režim, přestávky, organizaci práce i ochranné nápoje.
Kamery na pracovišti mohou pomoci s ochranou majetku i bezpečností provozu. Firma ale musí mít jasně nastavená pravidla, GDPR dokumentaci, informování zaměstnanců a návaznost na BOZP
