Ochráníme vaše podnikáníNemocenské je jednou z šesti peněžitých dávek nemocenského pojištění a slouží jako náhrada příjmu v případě pracovní neschopnosti zaměstnance.
V případě, že se zaměstnanec ocitne v pracovní neschopnosti nebo karanténě, dostává nejdříve náhradu mzdy, kterou pobírá prvních 14 dnů a to hned od prvního dne nemoci. V červenci roku 2019 se totiž zrušila tzv. karenční doba, která první tři dny pracovní neschopnosti zaměstnancům neproplácela. Náhrada mzdy se však vztahuje pouze na pracovní dny. Oproti tomu nemocenská se vyplácí za každý kalendářní den, tedy včetně víkendů a svátků.
O nemocenskou se jedná až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti zaměstnance a vyplácí ji Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).
Maximální doba, po kterou vám může být nemocenská vyplácena, je 380 kalendářních dní. V případě, že nemocný očekává zlepšení svého zdravotního stavu, si může zažádat o prodloužení podpůrčí doby, maximálně však o 350 dní.
Zákon o nemocenském pojištění stanovuje výši nemocenské, která je závislá na délce trvání pracovní neschopnosti zaměstnance a vypočítá se z denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Ten se určuje průměrným denním příjmem za posledních 12 měsíců vydělený počtem dní v roce, který je snížený prostřednictvím redukčních hranic.
Aby měla osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nárok na vyplácení nemocenské, musí si hradit tzv. dobrovolné nemocenské pojištění, a to minimálně po dobu tří měsíců. Ty musí předcházet dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Ovšem pozor. V prvních dnech pracovní neschopnosti nemají OSVČ na finanční kompenzaci nárok. Nemocenské se jim vyplácí až 15. kalendářní den pracovní neschopnosti a jeho výše se odvíjí od výše platby na dobrovolném nemocenském pojištění.
Nárok na nemocenské má zaměstnanec i po skončení jeho pracovního poměru, pokud se v pracovní neschopnosti ocitne v tzv. sedmidenní ochranné lhůtě. Ovšem i v tomto případě platí, že nemocenské se zaměstnanci vyplácí až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Nárok na náhradu mzdy totiž zaměstnanec automaticky pozbyde, protože tu vyplácí zaměstnavatel pouze během trvání pracovního poměru.
V případě, že zaměstnanec pobírá invalidní důchod prvního nebo druhého stupně, má na nemocenské stejný nárok jako ostatní zaměstnanci v pracovní neschopnosti. Zaměstnanci, kteří však pobírají invalidní důchod třetího stupně, mohou pobírat nemocenské pouze po dobu 70 kalendářních dní.
Nedodržování režimu v pracovní neschopnosti se může zaměstnanci pěkně vymstít. Proto je důležité, aby v době stanovené lékařem, byl nemocný přítomný na adrese, kterou uvedl v neschopence. V opačném případě mu může být zkrácena či úplně odebrána nemocenská podpora.
V prvních 14 dnech může kontrolu provádět sám zaměstnavatel, protože nemocný pobírá náhradu mzdy. Od 15. kalendářního dne, kdy zaměstnanec začne pobírat nemocenskou, provádí kontroly Okresní správa sociálního zabezpečení.
Mohlo by vás také zajímat:
Zvyšování cen energií, které jsme snad všichni v poslední době pocítili, je zároveň motivací pro využívání energie z přírodních zdrojů Fotovoltaika se stala v posledních letech velkým hitem, …
Každý rok se v říjnu koná takzvaný Evropský týden BOZP, který je pořádán Evropskou agenturou pro BOZP. Během tohoto týdne se napříč EU pořádají nejrůznější osvětové …
V nejisté době pracuj v jistém oboru, BOZP = JISTOTA. Kontroly ze strany státu tady jsou a budou v každé době. Ty naopak pomáháš s řešením a ochranou podnikání.Pracuj s jedničkou na trhu!
