Ochráníme vaše podnikáníV případě, že zdravotní stav neumožňuje zaměstnanci vykonávat jeho práci stejně efektivně jako dříve, zaměstnavatel má několik možností, jak tuto situaci řešit.
Před samotným vznikem pracovního poměru a během jeho trávní je zaměstnavatel povinen zajistit lékařské prohlídky, které posoudí zdravotní způsobilost daného zaměstnance.
V případě, že zaměstnanec utrpí pracovní úraz a obdrží lékařský posudek o tom, že nesmí vykonávat danou práci, musí zaměstnavatel takovému zaměstnanci přidělit jinou pracovní pozici. Případně mu může přidělit práci jiného druhu, než kterou měl sjednanou v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil. Pokud ovšem zaměstnavatel není schopen převést svého zaměstnance na jiný druh práce nebo mu nabídnout jiné pracovní místo, situaci řeší rozvázáním pracovního poměru formou dohody o skončení pracovního poměru či výpovědí ze zdravotních důvodů.
V prvé řadě záleží na tom, kdo výpověď ze zdravotních důvodů podává. Pokud tak učiní zaměstnavatel, musí svou výpověď podložit zdravotním posudkem, ve kterém stanoví příčinu pracovní neschopnosti zaměstnance. Důvodem rozvázání pracovního poměru může být pracovní úraz nebo onemocnění zaměstnance. V případě, že se jedná o onemocnění, je důležité blíže specifikovat, o jaké onemocnění se jedná. Zda jde o nemoc z povolání či nikoliv. Pokud se nejedná o nemoc z povolání, tzn., že nemoc nevznikla v zaměstnání, nárok na odstupné zaměstnanci automaticky zaniká.
Ukončení pracovního poměru formou dohody je výhodné pro obě dvě strany. Za předpokladu, že se zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem, může po dohodě skončit v práci ihned nebo za pár dní. Nemusí tak čekat až uběhne dvouměsíční výpovědní lhůta, kterou by v případě výpovědi ze zdravotních důvodů musel dodržet. V obou případech vzniká zaměstnanci nárok na odstupné, jehož výše je nejméně dvanáctinásobek průměrného měsíčního platu.
Klasická výpovědní doba trvá dva měsíce a zaměstnanec není povinný uvádět žádný důvod své výpovědi. Zrušit pracovní poměr ze zdravotních důvodů však může zaměstnanec okamžitě, a to na základě lékařského posudku. V něm musí lékař zaměstnanci vykonávanou práci doslova zakazovat, doporučení v tomto případě stačit nebude. I v této situaci vzniká zaměstnanci nárok na náhradu mzdy, a to ve výši délky výpovědní lhůty, tedy dva měsíce.
Přečtěte si další aktuality v oblasti BOZP a PO:
Psychická zátěž na pracovišti už není jen téma pro HR. Dlouhodobý stres, tlak na výkon, konflikty nebo špatná organizace práce mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců i bezpečnost celého provozu.
Brigádníci a sezónní výpomoc firmám často pomáhají zvládnout náročná období, ale právě u nich zaměstnavatelé často podceňují zaškolení, BOZP i jasné nastavení odpovědnosti. To pak vede k chybám, provozním komplikacím i zbytečným rizikům. V článku se podíváme na nejčastější chyby firem a na to, jak nastavit nástup krátkodobých pracovníků správně.
Tady je i kratší varianta vhodná třeba do WordPressu:
Brigádníci a sezónní výpomoc pomáhají firmám zvládat sezónní špičky, ale při jejich nástupu firmy často chybují v zaškolení, BOZP i odpovědnosti. Podívejte se, na co si dát pozor a jak tato rizika omezit.
