Psychická zátěž jako nové riziko na pracovišti

Často se zapomíná, že bychom měli dbát nejen na fyzické, ale i psychické zdraví. Není tomu jinak ani na pracovišti. Psychická zátěž v pracovním prostředí patří mezi sledované a hodnocené  faktory pracovní zátěže: časový nátlak, intenzita práce, tempo, monotonie, riziko ohrožení vlastního nebo cizího zdraví, noční práce a další patří mezi faktory, které působí na naši psychiku.

Jak zátěž změřit?

Posouzení jednotlivých kritérií poté hraje roli při kategorizaci prací z hlediska faktoru psychická zátěž, obsahuje je také platná legislativa. Bohužel přesně psychickou zátěž změřit nelze. Na každého jedince jednotlivé faktory působí různou měrou.

I přes to není dobré psychiku přehlížet. Právě stres na pracovišti může zvýšit počet pracovních úrazů a nehod až pětkrát a je jedním z důvodů až 30 % nemocí a pětiny odchodů ze zaměstnání. Je tedy potřeba dbát na prevenci, snažit se pro zaměstnance vytvořit prostředí, ve kterém se budou cítit dobře.

Mohlo by vás také zajímat: Bezpečnost práce v noci

Nároční zákazníci nebo pacienti

Průzkum  Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) potvrdil, že psychosociální problémy a potažmo negativní stres považuje za největší riziko téměř 58 % dotázaných osob. Respondenti nejčastěji zdůrazňovali, že stres mohou vyvolat okolnosti, které se týkají jednání s náročnými zákazníky, pacienty a žáky. Čtyři procenta zaměstnanců dokonce uvedla, že se stali obětí fyzického násilí. Některá povolání jsou náročná psychicky i fyzicky, například péče o vážně nemocné pacienty, pacienty upoutané na lůžku a podobně. Kombinace fyzické a psychické zátěže může velmi rychle vést k syndromu vyhoření.

Přečtěte si také: Je vůbec možné dodržovat limity u manipulace s živými břemeny?

Syndrom vyhoření

S psychickou zátěží souvisí například i výše zmíněný syndrom vyhoření, který se projevuje emočním vyčerpáním, celkovým pocitem opotřebovanosti a chronickou únavou. Týká se zejména takzvaných pečujících zaměstnání ve zdravotnictví či sociálních službách. Může postihnout ale téměř kohokoliv, u něhož dojde k vyčerpání, ať už fyzickému nebo psychickému. Do stresových situací se člověk dostane téměř kdekoliv,.

V rámci BOZP tedy vznikají nová rizika, mezi která patří pracovní stres, násilí a obtěžování na pracovišti či nerovnováha vznikající při kombinování povinností v práci a v rodině. I s takovými riziky by se mělo začít počítat a případně je začít řešit i v rámci jejich prevence.

Umíte dobře sedět? Aneb Správná ergonomie.

Nový zákon o vyhrazených technických zařízeních

Neprůchodná úniková cesta ve školách a školkách je častým problémem